Saturday, October 31, 2015

Open yourself.

Občas mi všechno trvá. Tak dobře, ne jen občas, asi tak pořád. A to je i tento případ. Právě jsem po dlouhé době přečetla všechny poslední Elišky články. Té to totiž na rozdíl ode mě netrvá měsíc, ale jen pár dní. A tak jsem zase dostala chuť psát.
Před pár dny, nebo hodinami? Teď si vůbec nemůžu vzpomenout jsem si přečetla větu: "Zajímá mě kdo bude stát po mém boku za 10 let". Upřímně vážně mě to zajímá. Tím se mi teda do hlavy dostala myšlenka (kromě této tam mám ještě myšlenky jako: chuť na čaj, na salát, na sýrové taštičky), kterou nemůžu pustit. Omlouvám, se, že jsem sem vpustila jídlo, přetrhala větu a vám i myšlení, dvakrát. Často si představuji budoucnost. Přiznala bych, klidně teď a tady, že žiju z části budoucností. Jsem člověk, který se rád těší. Onehdy jsem dostala otázku co mě nejvíc baví na cestování, odpověděla jsem to, že se na to můžu těšit. Když mi bývá mizerně myslím na to jak někam pojedu s někým koho miluju, jak bude vypadat můj stužkovací ples, jak se budu na podzim měnit ve vysokoškolačku a o prázdninách nahánět děti na táboře. Ale žiju i z toho, že jednou budu dělat co mě baví, mít rodinu o kterou se budu starat a ještě předtím si splním spoustu snů. Někdo říká, že přemýšlet nad něčím dopředu přináší zklamání. Avšak nic nepadá jen tak do klína (dobře, o tom by se dalo polemizovat). Taky jsem často čekala, že hora přijde k Mohamedovi. Víckrát nepřišla, než přišla. A tak dnešní myšlenka zní: "Dělejme to co formuje naši budoucnost a zároveň nám v přítomnosti kouzlí úsměv ve tváři." (Napsala Peťa, která za celou sobotu stihla jen napsat článek na blog).
 Tím jsem nechtěla všechny slova předtím shodit. Jen ukázat to, že i když ten den, nebo i období stojí za starou bačkoru pořád je tady něco na co se máme těšit, z čeho můžeme být šťastní, co můžeme budovat, zažívat, formovat a tvořit.
Považuju se za nezlomného snílka. V některých situacích jsou to právě okamžiky z budoucnosti co mi drží úsměv na tváři. Rozhodla jsem se, že chci být na sebe pyšná (což mi dělá problém) a tak se snažím být lepším člověkem. Abych v budoucnosti, když mi bude smutno, mohla kouzli úsměvy na tvářích minulostí a taky aby po mém boku za deset let stál někdo koho miluju.







A přečtěte si co píše Eliška, protože to vážně stojí za to. Přesně TADY.

9 comments:

  1. Petruško, jsem ráda že si se zase tak nějak vrátila k blogování :) Já totiž taky. Ale zhruba po dvou letech. Procházím celý tvůj blog a musím říct, že z tebe vyrostla krásná mladá slečna! :)

    ReplyDelete
  2. Miluju když se někomu podaří napsat smyslplný článek a k tomu přidá ještě nějaký svý fotky. A tobě se to povedlo. A nejen to, dokonce jsem si i něco odnesla. :-) - Dělejme to co formuje naši budoucnost a zároveň nám v přítomnosti kouzlí úsměv ve tváři

    ReplyDelete
  3. Naty18:33

    Péťo, mám to naprosto stejně, ale nikdy bych to asi nedokázala slovy tak výstižně popsat jako ty. Momentálně mám období, kdy se sice dokážu radovat z maličkost, ale zároveň makám na to, aby to ''něco'' jednou bylo. Omlouvám se, už dávno jsem ti měla poslat dopis, ale hned to napravím, sotva dopíšu tento komentář, jdu pro tužku a psát.
    Děkuju za tvá slova a měj se krásně! :-)

    ReplyDelete
  4. Pěkné fotky, nejvíce se mi líbí ta poslední :) A taky článek a rozhodně máš pravdu. I když mně se často stává že si nějakou situaci v budoucnosti krásně vykreslím a pak někdo přijde a do té představy mi kopne a dopadne to naprosto jinak. Takže si občas říkám, že jsem docela naivní. Třeba i kvůli svým snům. Jsou fakt velké až nesplnitelné, ale... Hlavní je to ale, že. Musíme věřit, snít a nenechat se shodit! :)
    Young, wild and free

    ReplyDelete
  5. Veľmi pekné fotky a ako vždy krásny, precítený článok.
    my blog : THE COLORFUL THOUGHTS

    ReplyDelete
  6. Já tak zbožňuju tvé články! Pokaždé,když něco napíšeš,téměř doslova hltám každé slovo. A k tomu moc pěkné fotky.:) Doufám,že s blogováním vydržíš ještě hodně dlouho.:)

    ReplyDelete
  7. Krásné fotky a zajímavá úvaha. Těším se na další články a víc fotek, fotíš úžasně :)

    ReplyDelete
  8. Holka, tak moc ráda vidím, jak si užíváš, za tu dobu, co tě sleduju už jen na instagramu, protože jsem přestala blog psat, vidím, jak ses změnila. Čiší z tebe taková radost a umění si užít každý okamžik, doušek života, přírodu... Je to super. :) Jinak, jsem to já Rony, jen s novou přezdívkou a novým blogem. :)

    ReplyDelete

thank you so much for your opinion.