Friday, July 24, 2015

Do I wanna know.

Znáte ten pocit kdy se vám věci drolí v rukou jako droždí při pečení? Přesně tohle je můj momentální problém. Výčet mých unikátních neúspěchů bych nejspíš spočítala na rukou jen stěží, možná když se vcucnou dva do jednoho velkého, tak by to šlo. Pro mě je víc, než typické, že před takovými věcmi s chutí utíkám, odkládám, dělám, že nejsou, však to znáte. Poté se dostáváte do stádia kdy se to všechno shrne na jednu velkou hromadu bordelu odkud nemůžete vytáhnout tu důležitou myšlenku a splnit ji činem. Mé dny následovně vypadají jako neorganizovaná spontánní akce, ty jsou sice nejlepší, ale ne několik týdnů za sebou. A tak to teď všechno sbírám a dávám na pomyslné komínky, takové ty co  máme všichni ve skříni první den po úklidu. A teď rychle pryč, situace nastíněna. Docela mě mrzí, že tenhle rok není takový jako ten minulý, ale jak se říká jaký si to uděláš...
Uběhl první týden prázdnin, který pro mě byl naprostým zmatkem. Stihla jsem neudělat autoškolu (tu jsem stihla neudělat potom ještě jednou), taky navštívit víc doktorů jako ne za celý rok, zařídit si potravinářský průkaz, pár rozdaných žádostí o brigádu, zhubla jsem 4 kg za týden a s naprostým vyčerpáním den před odjezdem na tábor balila poslední zbytky věcí do krosny. Ve dvě ráno jsem vítězoslavně zavázala poslední pytel a přepnula na svůj mód se jménem ignorace, protože jsem konečně utíkala na dlouhých 17 dní pryč, doslova. 
Ve chvíli kdy jsme se v pátek odpoledne sešli jsem zapomněla, že existuje něco jako ridičák, práce nebo snad nesplněné povinnosti. Rozhodně to byl jeden z nejlepší zážitků v mém životě. Nebylo mi smutno absolutně po ničem. Mobil i IPod se mi vybili už o víkendu, na latrínách byla daleko větší zábava,než na záchodech a spaní ve stanu se stalo zážitkem jakmile jsme se nemohly vlézt do spacáku ve všech těch vrstvách. Nepamatuju si moc míst kde by mi bylo takhle dobře, kde by moje snídaně čítala pět rohlíků, oběd dvě přidání, na svačinu se pobít o zbylé jogurty a na večeři si ulovit co největší porci. Vtipkuju, samozřejmě mě neoslnilo jídlo, ehm jídlo? Ne. Mé táborové zkušenosti nevedly moc daleko a proto když se na nás v pondělí ráno vyřítily děti nebudu popírat, že jsem v sobě držela něco co se dá nazvat strachem. Avšak opak se stal pravdou, jak bývá zvykem a někteří si mě i oblíbily, což není vůbec častý jev. Právě tahle část mě obohatila o nové a neopakovatelné vzpomínky. Napadá mě dalších pár poznatků. Gumáky jsou ultra super věc, protože si je ráno před rozcvičkou rychlostí blesku nazujete a to znamená spánek navíc. Pytel na kvas je super, protože tam můžete celé dva týdny vrstvit všechen smrad. S mravenci ve spacáku je veselo. Sprchování na louce u cesty vám zaručí obrovitánský záchvat smíchu ve chvíli kdy okolo projde pár se psem, vy se prostě můžete utlouct, protože je to jednoduše neobyčejné. Ono je to prostě strašně těžké shrnout tolik myšlenek do úhledného balíčku když každá je jinak krásná. Avšak kdyby se mi to podařilo pojmenovala bych ho "nepřeberná pokušení".
Tím skončili moje prázdniny. Další myšlenky a zážitky si zatím nechám pro sebe, ono je občas lepší počkat až vychladnou a následovně přijde jejich čas. To si často říkám i u toho když se do sebe snažím nacpat kus právě upečeného koláče.






 Jěstě před táborem jsme stihli jednodenní výlet na rozhlednu na Salaši. Nechala jsem tam kus sebe (místo pro domyšlení), kus strachu a bylo to okouzlující. Následovala pizza.
 plno jídla, to prostě pokaždé musíme

 an avokado a day...

 byla jsem na svém nejoblíbenějším místě v ČR, tak moc spojené s krásným dětsvím
 hlavně všechno vypít brčkem

 ve Zlíně určitě vyzkoušejte bisto Burger na Školní ulici
 a potom si zajděte na pivo, okurkovou limonádu nebo na obrazy do Nového Světa
 sbaleno
 postaveno
 po táboře jsem to vzala z gruntu a takhle to dopadlo
 zbytek špíny jsme smyli v Luhačovické přehradě
nejlepší ženy, nové party profilovky, dospělačky, grilované hermelíny, horko a plno smíchu 

10 comments:

  1. skvelé fotky a ten burger vyzerá super :)

    Môj BLOG /KLIK/

    ReplyDelete
  2. Miluju tvoje fotky :-))

    ReplyDelete
  3. je to moc krasne napsany, Petul. vzdycky mi pripada, ze se podelis o tolik, ze ani nevim, na co navazovat komentar, protoze by v tom pripade mel tak asi +10 radku. mam tve clanky fakt rada. <3
    na predposledni fotce vam to hrozne slusi!! ten pierc v nose je skvelej! (uprimne ti dost tleskam, protoze sama ho chci uz tak dlouho, ale pritom mam pocit, ze mi porad neco brani, tak mam aspon radost, kdyz si ho da nekdo znamej, hehe)
    tabor jako ty jsem nezazila, ale mela jsem silny pocit déjà vu, kdyz jsem cetla o tech vrstvach snazicich se vlizt do spacaku -tak jsme to meli na vodaku, nekteri i zimni bundy, a stejne z nas byly pres noc rampouchy.
    problemy 'resim' uplne stejne, ale myslim, ze nas bude vic...
    autoskolu neres! asi neznam cloveka co to dal hned. kdyz se to stalo me, tak jsem z toho mela uplnej zachvat a pak mi doslo, jaka je to pitomost
    a nakonec, moc si cenim tipu 'kam zajit do Zlina', protoze tam brzy budu mit cestu, takze dekuju

    ReplyDelete
  4. úžasné, moc <3

    ReplyDelete
  5. krásne napísané a krásne fotky. Všetko bude dobré neboj, musíš tomu nechať čas. Ja som mala predminulý rok jeden z najúžasnejších a povedala som si, že aj 2014 bude super. A nebol vôbec. Celý rok som doslova len "prežila" kvôli jednej veci.. ale prebojovala som sa cez ňu a robím si tento rok čo najlepší :)
    COLORFUL THOUGHTS

    ReplyDelete
  6. fotky jsou nádherné , užívej si prázdniny, jediné co mě bije nepříjemně je "nejlepší" ženy, dle mě je to prostě když vám není nad 20 let a stále chodíte na střední je to trošku usměvné, :)

    ReplyDelete
    Replies
    1. Jooo, to musis brát s nadsázkou :) používám to uz od te doby co se znam s Helenkou, proste zeny. Pamatuju si, ze tak v 16 uz jsme si tak vzdycky "říkaly". Uz jsem si na to tak zvykla, ze to proste rada používám misto dívky nebo tak :D

      Delete
  7. málem jsem se u toho rozbrečela. nádherné. nádherné.

    ReplyDelete
  8. strasne krasne napsany!
    A si cim dal tim hezci a hezci! Ty predposledni fotky? <3 ahh

    ReplyDelete
  9. Anonymous13:17

    Myslim ze je nekdy nejlepsi uplne vypnout a odstrihnout se od vseho znameho, jako jsi to udelala ty na tabore, kde nebyl signal:) snad budes s druhou pulkou prazdnin spokojenejsi nez se zacatkem, ale prijde mi podle fotek, ze i pres nektere nezdary a neuspechy si prazdniny uzivas... snad ten pocit neni daleko od pravdy. tesim se na dalsi clanek! Jana

    ReplyDelete

thank you so much for your opinion.